Dobšinská ledová jeskyně

Dobšinská ledová jeskyně

kraj: Košický kraj
okres: Rožňava
turistická oblast: Gemer

Termín 01.04.-14.04. 14.04.-30.06. 30.06.-30.10.
dospělý - řádné lůžko v 1/2+1 pokoji, polopenze 13 150 11 830 16 590
dítě (5-12 let) na přistýlce v 1/2+1 pokoji, polopenze 8 080 7230 8 350
dospělá osoba na přistýlce v 1/2+1 pokoji, polopenze 9 700 9 480 10 710

Ubytování v okolí

Dobšinská ledová jeskyně (slovensky Dobšinská ľadová jaskyňa, maďarsky Dobsinai-jégbarlang) je největší zaledněná jeskyně na Slovensku.

Vchod do jeskyně, který leží ve výšce 970 m n. m. přibližně 130 m nad hladinou řeky Hnilce, byl známý odjakživa jako „Studená díra“.

Dobšinská ledová jeskyně,která je zapsána do světového přírodního dědictví UNESCO,se nachází na Slovensku v Národním parku Slovenský Ráj ve Spišsko-gemerském krasu


Význam:

Patří mezi nejkrásnější a co do množství ledové výzdoby nejbohatší ledové jeskyně na světě. O její velké slávě v minulosti nás mohou přesvědčit i jména jejích návštěvníků, jako polární badatel a nositel Nobelovy ceny Fridtjof Nansen, stavitel Suezského průplavu Ferdinand Lesseps, maďarský spisovatel Mór Jókai a či slovenský spisovatel Pavol Országh Hviezdoslav.

V roce 1890 se ve Velké síni konal koncert na počest Karla Ludvíka Habsburského. Známé bylo i letní bruslení v jeskyni, které se poprvé uskutečnilo v roce 1893. V roce 1947 J. Mišelnický objevil Kaplovou síň, J. Ogurčák Severní chodbu a L. Šimkovič Bílou síň. V letech 1953–54 byla provedena generální oprava prohlídkové trasy, elektrického osvětlení a ochranářská opatření po objevení nezaledněných částí.

Existence ledové výzdoby v podzemních prostorách patří mezi zřídkavé krásy přírody, což vyžaduje specifické přírodní podmínky. Chráněný přírodní výtvor Dobšinská ledová jeskyně je situovaný v mimořádně hodnotném přírodním území státní přírodní rezervace Dolina Stratená ledová jeskyně (1964, 673,20 ha), kde je kromě tohoto unikátu mnoho dalších hodnotných jevů neživé a živé přírody. Zvláštní ochranou v rámci CHPV se má zdůraznit specifikum ochrany podmínek ledové výzdoby největší slovenské ledové jeskyně.

Podzemní prostory vznikly mechanickou a chemickou činností vod Hnilce ve světlých vápencích středního triasu (wettersteinské vápence), které leží, tak jako v celém Slovenském ráji, na nepropustných spodnotriasových břidlicích. Výskyt říčních štěrků splavených Hnilcem z Kráľové hole, jako i zachovalé oválné tvary chodeb v krápníkových částech svědčí o tom, že vznikla erozí podzemního toku řeky ve dvou vývojových úrovních s relativním výškovým rozdílem 50 m.

Vlastní jeskynní prostor vznikl korozivní činností prosakující vody a jeskyně má v základních znacích normální krasový charakter. Řeka Hnilec svojí erozivní činností, často za pomoci unášených oblázků patřících až ke komplexu
Kráľové hole v Nízkých Tatrách, promodelovala podzemní prostory a částečně utvořila příznivé předpoklady pro propadávání stropů a řícení skal. Tyto děje vytvořily i vlastní prostor jeskyně s osobitým mikroklimatickým režimem.

Optimální podmínky pro tvorbu ledové výzdoby jsou v jarním období, kdy povrchová voda prochází puklinami, které v prostorách jeskyně namrzají v podobě rozmanitých tvarů. Místy se vlivem sublimace vytváří i povlak jinovatky, což dodává podzemním prostorám specifickou krásu.

Kromě této jeskyně je ledová výzdoba známá i z jiných jeskyní i když v menším rozsahu. Tou je Demänovská ledová jeskyně, patřící do Demänovských jeskyní, Silická lednice v Národním parku Slovenský kras a některé příklady sezónní ledové výplně na Dreveníku a Pohanském hradě.

foto foto foto foto foto