Lužické Hory

Lužické hory (německy Lausitzer Gebirge) jsou geomorfologický celek a nevelké pohoří na severu Česka, vymezené ve směru od západu Děčínskou vrchovinou a Ještědsko-kozákovským hřbetem na východě. Na jihu ohraničuje Lužické hory Ralská pahorkatina a České středohoří, na severu Žitavská pánev a Šluknovská pahorkatina. Německá část se nazývá Zittauer Gebirge (Žitavské hory).

Hlavní hřeben Lužických hor - Lužický hřbet - probíhá jižně od Lužické poruchy od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo.

Vrcholy

Celkem deset hor přesahuje hranici 700 m n. m.:

Luž (Lausche) (793 m n. m.) - nejvyšší hora, podle které je celé pohoří pojmenováno
Pěnkavčí vrch (792 m n. m.)
Jedlová (774 m n. m.)
Klíč (760 m n. m.)
Hvozd (Hochwald) (749 m n. m.)
Studenec (736 m n. m.)
Velký Buk (736 m n. m.)
Malý Buk (712 m n. m.)
Weberberg (711 m n. m.)
Bouřný (703 m n. m.)

Činností, která od počátku utvářela utváření krajiny a charakter vybraných sídel Lužických hor, je sklářství.

Pro ochranu Lužických hor byla v roce 1976 vyhlášena CHKO Lužické hory na rozloze 267 km2. Správa instituce je v Jablonném v Podještědí. V lednu 2004 byla na území CHKO 16 maloplošných chráněných území (1x NPR, 1x NPP, 9x PP a 5x PR) a řada dalších lokalit byla připravena k vyhlášení. V té...

Více informací

Hlavní hřeben Lužických hor - Lužický hřbet - probíhá jižně od Lužické poruchy od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo.

Vrcholy

Celkem deset hor přesahuje hranici 700 m n. m.:

Luž (Lausche) (793 m n. m.) - nejvyšší hora, podle které je celé pohoří pojmenováno
Pěnkavčí vrch (792 m n. m.)
Jedlová (774 m n. m.)
Klíč (760 m n. m.)
Hvozd (Hochwald) (749 m n. m.)
Studenec (736 m n. m.)
Velký Buk (736 m n. m.)
Malý Buk (712 m n. m.)
Weberberg (711 m n. m.)
Bouřný (703 m n. m.)

Činností, která od počátku utvářela utváření krajiny a charakter vybraných sídel Lužických hor, je sklářství.

Lužické hory jsou velmi atraktivní lokalitou pro turisty a v zimě pro milovníky lyžařských radovánek.

Charakteristickým prvkem Lužických hor je rozmanitá lidová architektura. Původním typem je roubený dům s podstávkou a malými dělenými okny, se sedlovou střechou; s hrázděním se můžeme setkat pouze v patře. Štíty domů jsou často vykládané různobarevnou břidlicí. Na území hor se zachovaly zříceniny několika hradů, z nichž nejznámější je Tolštejn. Ve zřícenině Kamenického hradu je vestavěná rozhledna, z hradů Milštejna, Fredevaldu a Starého Falkenburka zůstaly jen chudé zbytky zdiva. Pozoruhodné jsou také některé skalní útvary (Bílé kameny, Pustý zámek, Zlatý vrch, Dutý kámen a Panská skála, dobře známá jako "Varhany") nebo Ledová jeskyně u Naděje. Z četných vrcholů jsou nádherné daleké rozhledy, zvláště z Klíče, Luže, Hvozdu a Jedlové. Zajímavé památky najdeme i v podhorských městečkách, zejména v Jablonném v Podještědí (barokní chrám sv. Vavřince od J. L. Hildebrandta a nedaleký zámek Lemberk) a České Kamenici (kostel sv. Jakuba a poutní kaple Panny Marie). Zajímavý je i hornický Jiřetín pod Jedlovou s Křížovou horou nebo Chřibská s nejstarší dosud fungující sklárnou v Evropě.

Naučné stezky