Bílé Karpaty jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů.

Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m).

Oblast patří do povodí řek Moravy a Váh, které se vlévají do Dunaje.

Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá.

Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky: Chvojnická pahorkatina na jihozápadě, Myjavská pahorkatina na jihu, Považské podolie na východě, Javorníky na severu. V Česku dále ještě hraničí s geomorfologickým celkem Vizovická vrchovina.

CHKO Bílé Karpaty zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V roce 1996 bylo zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Více informací

Bílé Karpaty jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů.

Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m).

Oblast patří do povodí řek Moravy a Váh, které se vlévají do Dunaje.

Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá.

Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky: Chvojnická pahorkatina na jihozápadě, Myjavská pahorkatina na jihu, Považské podolie na východě, Javorníky na severu. V Česku dále ještě hraničí s geomorfologickým celkem Vizovická vrchovina.

CHKO Bílé Karpaty zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V roce 1996 bylo zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO.Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.

Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Nejvýznamnějšími vrcholy jsou: Dolné bradlo (590 m n.m.), Horné bradlo (703 m n.m.), Bradlová (733 m n.m.), Krasín (516 m n.m.), Sokolí kameň, Vršatské bradlá.

V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např.: Dračí jeskyně, jeskyně pod hradem Vršatec, ledová jeskyně ve Zvonových.

Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty.

V oblasti Bílých Karpat převládají listnaté lesy, převážně bukové. Vyskytují se zde plazi jako např. Slepýš křehký, Užovka obojková a Zmije obecná. 

Méně informací