Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km.
Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a Zwickau se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří).
Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1115 m). Podle prominence je pořadí na prvním a druhém místě stejné, ale třetí nejprominentnější horou je Zaječí hora, jedna z nejnižších krušnohorských tisícovek, ale zároveň nejvyšší hora okrsku Přebuzská hornatina.
Více informací
Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km.
Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a Zwickau se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří).
Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1115 m). Podle prominence je pořadí na prvním a druhém místě stejné, ale třetí nejprominentnější horou je Zaječí hora, jedna z nejnižších krušnohorských tisícovek, ale zároveň nejvyšší hora okrsku Přebuzská hornatina.
Rok co rok jsou
vyhledávaným cílem turistů, sportovců i milovníků krásné přírody, a tak ani o kvalitní ubytování v Jizerských horách není nouze.
V zimě jsou Jizerské hory rájem lyžařů snowboardistů, kteří navštěvují zejména lyžařská střediska jako je Boží Dar, Klínovec či Nové Hamry. A nejen v létě je možné se toulat po okolních hradech a zámcích, z nichž nejznámější je asi Loket.
V případě nepříznivého počasí lze zavítat do nedalekých Karlových Varů či dalších atrakcí, z nichž zejména děti zaujme aquapark v Klášterci s jedním z nejdelších tobogánů v České republice.
Méně informací
