kraj: Nitriansky kraj
okres: Zlaté Moravce

Arboretum Mlyňany (celým slovenským názvem Arborétum Mlyňany Slovenskej akadémie vied) je chráněný areál na území obcí Tesárske Mlyňany a Vieska nad Žitavou v Nitranském kraji na Slovensku. Jde o nejvýznamnější dendrologický park na Slovensku, roste v něm kolem 2300 druhů dřevin.

Poloha:
Leží v Žitavské pahorkatině východně od obcí Tesárske Mlyňany a Vieska nad Žitavou (příjezd od Viesky nad Žitavou). Mírné podnebí umožnilo po aklimatizaci pěstování řady stálozelených rostlin původem z teplejších klimatických oblastí. Současná rozloha areálu činí 61 hektarů.

Historie:

Založení Alboreta - Park byl založen v roce 1892 šlechticem Dr. Štefanem Ambrózym, který svatbou s Antonií Migazzi získal část panství v Mlyňanech, k němuž přikoupil dubovo-habrový les u obce Vieska nad Žitavou. Na jeho okraji nechal postavit neoklasicistní zámeček (dokončen v roce 1894, věž v roce 1905) a okolí postupně přebudoval na park. Z původního lesa se zachovaly porosty v okrajových částech parku. Rozloha činila původně asi 40 hektarů. Po zemních pracech (terasy pod zámečkem) probíhala nejintenzivnější výsadba v letech 1905 až 1910. Ambrozy měl kontakt s řadou evropských dendrologů a použil zejména dřeviny původně ze Severní Ameriky a Východní Asie již částečně adaptované ve školkách v Západní Evropě. Zaměřil se zejména na introdukci stálozelených rostlin. Jeho zásadou bylo sadit rostliny pohromadě, aby napodobovaly přirozená společenství, odmítal umělé výsadby podle geometrických plánů, nekladl důraz na dekorativní vzhled.

Arboretum v současnosti:
Od roku 1953 přešlo pod správu Slovenské akademie věd. Pod vedením doc.Ing. Františka Benčatě, DrSc, jednoho z nejvýznamnějších slovenských dendrologů, se park transformoval ve významnou vědecko-vzdělávací instituci. Rozeběhla se fenologická pozorování a Index seminum, který umožnil formou bezplatné výměny semen spolupráci s dalšími ústavy. Dokončila se také laboratoř pro fyziologii a anatomii rostlin. Doc. Benčať podnikl několik cest (v padesátých letech do Bulharska a na černomořské pobřeží Sovětského Svazu), vrcholem byla expedice do Číny v roce 1960. Tato vedla od severu Číny až na hranici subtropů. Část získaného materiálu byla znehodnocena opožděním zásilky, přesto však zůstalo velké množství semen. Výsledkem cesty bylo vybudování Experimentální plochy čínské dendroflóry od roku 1969, kdy byly první rostliny vypěstované ze semen připraveny k výsadbě (projekt doc. Ivana Tomašky). Tato se po dalších cestách (např. expedice do Střední Asie v roce 1964) rozšířila na Plochu východoasijské dendroflóry o rozloze 14 hektarů. V osmdesátých letech byl park po uvolnění zemědělských pozemků rozšířen o Plochu severoamerické dendroflóry. Další expedice směřovaly do Severokorejské republiky (v letech 1982, 1983 a 1985) a stály na začátku budování Plochy korejské dendroflóry. Dosud poslední částí je Plocha slovenské dendroflóry zahrnující dřeviny od nízkých poloh po vysokohorské polohy. Oficiální název se od roku 1947 několikrát měnil, současné pojmenování je používáno od roku 1994.

Struktúra plochy:

Ambrozyho park - nejstarší část kolem Ambrozyho kaštelu v oblasti původního dubovo-habrového lesa, rozloha 40 ha
Východoazijská plocha - od roku 1960, rozloha 14 ha
Severoamerická plocha - rozloha 7,5 ha
Korejská plocha - rozloha 5,5 ha
Plocha slovenské dendroflóry - od roku 1992 vznikla na části původního Ambrozyho parku, rozloha 4 ha