Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Nejvyšší vrchol Velká Deštná, 1115 m n. m. Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká.
Řeka Divoká Orlice na východě odděluje Orlické hory od Bystřických (Góry Bystrzyckie). Na severozápadním konci u Náchoda přecházejí ve Wzgórza Lewińskie a Góry Stołowe, na české straně pak v Podorlickou pahorkatinu, která dále u Hronova přechází v Broumovskou vrchovinu. Podorlická pahorkatina také lemuje Orlické hory po celé jejich délce z jihozápadu a jihu až k Tiché Orlici. Nejjižnější část Orlických hor, Bukovohorská hornatina, pak jihozápadně od města Králíky sousedí s českou částí Kladské kotliny, za níž Sudety pokračují masívem Králického Sněžníku.
Orlické hory jsou samostatným geomorfologickým celkem masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie.
Všechny nejvyšší hory s nadmořskou výškou nad 1000 m se nacházejí v nejsevernějším geomorfologickém podcelku Deštenské hornatině (i když Suchý vrch z Bukovohorské hornatiny dělí od tisícimetrové hranice pouhých 5 metrů).
Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Velká Deštná (1115 m), Koruna (1101 m) a Malá...
Více informací
Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Nejvyšší vrchol Velká Deštná, 1115 m n. m. Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká.
Řeka Divoká Orlice na východě odděluje Orlické hory od Bystřických (Góry Bystrzyckie). Na severozápadním konci u Náchoda přecházejí ve Wzgórza Lewińskie a Góry Stołowe, na české straně pak v Podorlickou pahorkatinu, která dále u Hronova přechází v Broumovskou vrchovinu. Podorlická pahorkatina také lemuje Orlické hory po celé jejich délce z jihozápadu a jihu až k Tiché Orlici. Nejjižnější část Orlických hor, Bukovohorská hornatina, pak jihozápadně od města Králíky sousedí s českou částí Kladské kotliny, za níž Sudety pokračují masívem Králického Sněžníku.
Orlické hory jsou samostatným geomorfologickým celkem masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie.
Všechny nejvyšší hory s nadmořskou výškou nad 1000 m se nacházejí v nejsevernějším geomorfologickém podcelku Deštenské hornatině (i když Suchý vrch z Bukovohorské hornatiny dělí od tisícimetrové hranice pouhých 5 metrů).
Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Velká Deštná (1115 m), Koruna (1101 m) a Malá Deštná (1090 m). Podle prominence (převýšení od sedla) jsou nejvýznamnější Velká Deštná, Vrchmezí (nejvyšší hora polské části hor) a Tetřevec
V Orlických horách se nacházejí lyžařská střediska Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách, Sedloňov, Čenkovice a další, populární turistická Masarykova chata na Šerlichu. Po hřebeni vede červeně značená turistická trasa Jiráskova cesta.
Jiráskova horská cesta (JHC, Cesta Aloise Jiráska) je hlavní dálkovou hřebenovou cestou v Orlických horáchCelým pohořím se táhne pás opevnění budovaných před druhou světovou válkou na obranu Československa před očekávaným útokem Německa.
Stejnojmenná chráněná krajinná oblast Orlické hory o rozloze 204 km² byla vyhlášena v r.1969.
V rámci CHKO Orlické hory je vyhlášeno i několik maloplošných chráněných území:
- 2 národní přírodní rezervace - NPR Bukačka a NPR Trčkov
- 6 přírodních památek - mj. PP Kačenčina zahrádka
- 12 přírodních rezervací - mj. PR Rašeliniště Kačerov
Méně informací
