Javorníky jsou geomorfologický celek na hranicích České republiky (Moravy) a Slovenska v oblasti Slovensko-moravských Karpat. Směrem na sever přecházejí do Turzovské vrchoviny, na jihu sousedí s pohořím Bílé Karpaty a na východě přecházejí do Kysucké vrchoviny. Javorníky se dělí na Vysoké Javorníky a Nízké Javorníky.

Nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1 071 m n.m.). Částečně odlesněný členitý hřbet se větví na zalesněné rozsochy. Táhnou se od Lyského průsmyku na jihozápadě po Makovský průsmyk na severovýchodě v délce cca 30 km. Hluboké Papajské sedlo odděluje na jihu hlavní hřeben od izolovaného vrcholu Makyta (923). Na severu je součástí Javorníků skupina Lemešné (950). Geologické složení pohoří je poměrně jednotné, tvoří je flyšové série pískovců, rozlámané na jednotlivé kry.

Ve vyšších polohách Javorníků převládají horské smrčiny s občasným výskytem jedle, níže ve svazích se částečně dochovaly původní bukové a jedlobukové lesy. V lesích se vyskytují velké šelmy včetně rysa, vlka a medvěda, které ze Slovenska přecházejí i na Moravu.

Na svazích Javorníků pramení množství drobných potoků a říček. Některé tvoří na české straně přítoky řeky Bečvy, na slovenské straně se vlévají do Váhu a do Kysuce.

Více informací

Javorníky jsou geomorfologický celek na hranicích České republiky (Moravy) a Slovenska v oblasti Slovensko-moravských Karpat. Směrem na sever přecházejí do Turzovské vrchoviny, na jihu sousedí s pohořím Bílé Karpaty a na východě přecházejí do Kysucké vrchoviny. Javorníky se dělí na Vysoké Javorníky a Nízké Javorníky.

Nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1 071 m n.m.). Částečně odlesněný členitý hřbet se větví na zalesněné rozsochy. Táhnou se od Lyského průsmyku na jihozápadě po Makovský průsmyk na severovýchodě v délce cca 30 km. Hluboké Papajské sedlo odděluje na jihu hlavní hřeben od izolovaného vrcholu Makyta (923). Na severu je součástí Javorníků skupina Lemešné (950). Geologické složení pohoří je poměrně jednotné, tvoří je flyšové série pískovců, rozlámané na jednotlivé kry.

Ve vyšších polohách Javorníků převládají horské smrčiny s občasným výskytem jedle, níže ve svazích se částečně dochovaly původní bukové a jedlobukové lesy. V lesích se vyskytují velké šelmy včetně rysa, vlka a medvěda, které ze Slovenska přecházejí i na Moravu.

Na svazích Javorníků pramení množství drobných potoků a říček. Některé tvoří na české straně přítoky řeky Bečvy, na slovenské straně se vlévají do Váhu a do Kysuce.


Javorníky patří k vyhledávaným turistickým oblastem. Je zde celá řada pěších tras, několik naučných stezek a cyklotrasy pro horská kola.

V zimě je hlavní hřebenová trasa s dalekými rozhledy oblíbeným cílem běžkařů. Hlavní střediska sjezdového lyžování jsou v okolí Veľké Rači a Veľkého Javorníka, k nejznámějším patří Kasárne pod Veľkým Javorníkem, Portáš, Kohútka, Čerenky, Straník a Ochodnice.

K vodním sportům a rekreaci láká návštěvníky přehradní vodní nádrž Nosice, která byla vybudována na řece Váh a je známá jako Přehrada mládeže.

Na českém území jsou Javorníky součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Smíšený jedlobukový porost pralesovitého charakteru je chráněn v několika přírodních rezervacích - Razula, Hričovec, Veľký Javorník, Makyta. K nejvýznamnějším chráněným územím patří Galovské lúky - přírodní rezervace s četným výskytem orchidejí, vstavačů a dalších vzácných druhů rostlin. Na mnoha místech v severovýchodní části pohoří vyvěrají minerální prameny. Některé jsou chráněné jako přírodní památky - např. pramen Vajcovka, pramen U Vojtov, který se vyznačuje nepravidelnými úniky metanu. 

Nejvyšší vrcholy: Veľký Javorník (1 071,5 m n. m.), Hričovec (1 059,8 m n. m.), Čemerka (1 052,3 m n. m.), Stratenec (1 055 m n. m.), Uhorská (1 029 m n. m.), Burkov vrch (1 032 m n. m.), Malý Javorník (1 019,2 m n. m.), Solisko (1 012,4 m n. m.), Ustrígeľ (1 008,6 m n. m.)

Méně informací