Bratislava je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské. Rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části země, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Žije zde téměř 500 tis. obyvatel.
Celé město leží v severozápadní části Podunajské nížiny, v předhůří Malých Karpat. Právě Malé Karpaty představují část jen málo dotčené přírody, do metropole zasahující jako klín. Dnes jsou upravené jako velký lesopark. Kolem Dunaje se nachází také velké množství slepých ramen s lužními lesy a nivami.
Bratislava je sídlem středoevropské centrály Mezinárodní finanční korporace (IFC) - organizace Světové banky. Rovněž zde sídli Rozvojový program OSN pro Evropu a Společenství nezávislých států (UNDP Europe). Dále tu sídlí, prezident, parlament, vláda, ministerstva, několik univerzit, divadel, muzeí aj.
Okolí Bratislavy bylo osídleno již v dobách neolitu, souvislé osídlení je však datováno až z období let 400 př. n. l. až 50 př. n. l., tehdy tu žili Keltové. Ty nahradili později Germáni.
V roce 1968 byla pak Bratislava ustanovena hlavním městem Slovenska v rámci socialistické federace. Bratislava se stala druhým největším městem ČSSR a po rozpadu Československa pak hlavním městem...
Více informací
Bratislava je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské. Rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části země, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Žije zde téměř 500 tis. obyvatel.
Celé město leží v severozápadní části Podunajské nížiny, v předhůří Malých Karpat. Právě Malé Karpaty představují část jen málo dotčené přírody, do metropole zasahující jako klín. Dnes jsou upravené jako velký lesopark. Kolem Dunaje se nachází také velké množství slepých ramen s lužními lesy a nivami.
Bratislava je sídlem středoevropské centrály Mezinárodní finanční korporace (IFC) - organizace Světové banky. Rovněž zde sídli Rozvojový program OSN pro Evropu a Společenství nezávislých států (UNDP Europe). Dále tu sídlí, prezident, parlament, vláda, ministerstva, několik univerzit, divadel, muzeí aj.
Okolí Bratislavy bylo osídleno již v dobách neolitu, souvislé osídlení je však datováno až z období let 400 př. n. l. až 50 př. n. l., tehdy tu žili Keltové. Ty nahradili později Germáni.
V roce 1968 byla pak Bratislava ustanovena hlavním městem Slovenska v rámci socialistické federace. Bratislava se stala druhým největším městem ČSSR a po rozpadu Československa pak hlavním městem nezávislého Slovenska.
Bratislava se dělí na 5 okresů a ty dále na 17 městských částí.
Městská památková rezervace je jedna z největších na Slovensku. Většina památek se nachází v historickém jádru města, na Starém Městě, například Stará radnice, Michalská brána (jediná brána z původních středověkých městských opevnění), Univerzitní knihovna a Dóm svätého Martina.
Městské centrum je charakterizováno mnohými paláci v barokním stylu:
Grassalkovichův palác (sídlo slovenského prezidenta),
bývalý arcibiskupský paláci, Primaciální palác.K známým sakrálním stavbám patří
Konkatedrála svatého Martina, Františkánský kostel z 13. století,
Kostel svaté Alžběty.
Kuriozitou je podzemní (předtím nadzemní) židovský hřbitov při vjezdu do tramvajového tunelu na nábřeží.
Bratislavský hrad se tyčí na plošině 85 metrů nad Dunajem. Kamenný hrad byl vybudován v 10. století, když oblast byla součástí Uher, byl přestaven v 15. století na gotický, v 16. století na renesanční a v 17. století na barokní styl.
Ruiny hradu Devín se nacházejí v stejnojmenné městské části Devín, na skále nad ústí řeky Moravy do Dunaje, při hranicích Slovenska a Rakouska.
Nejvýraznější moderní stavbou je Nový most na Dunaji, největší lanový most na světě s jedním pilířem a jednou závěsnou rovinou.
Kultura: Slovenské národní divadlo, divadlo Astorka Korzo '90, divadlo Aréna, Slovenské národní muzeum, Městské muzeum v Bratislavě, Muzeum moderního umění, Muzeum židovské kultury, Slovenská národní galerie
V Bratislavě se nachází několik přírodních a umělých vodních ploch, která převážně slouží jako koupaliště, například Štrkovecké jezero a Kuchajda, Vajnorské jezero a Zlaté písky, Malý Draždiak a Velký Draždiak, Rusovské a Čunovské jezero.
Méně informací