Krajské město: Žilina
Rozloha: 6 808,4 km² (680 840 ha)
Obyvatelstvo: 697 502
Hustota: 102 obyv./km²
Nejvyšší bod: Bystrá (2 248 m n. m.)
Počet okresů: 11
Žilinský kraj je kraj, ležící na severu Slovenska. Jeho samosprávným centrem je město
Žilina. V kraji žije 697 502 obyvatel.
Geologická charakteristika:Celé toto hornaté území spadá z geomorfologického hlediska do
Západních Karpat. Řeka
Váh ho nápadně rozděluje na severozápadní Slovensko-moravské Karpaty (Javorníky, Bílé Karpaty) a jihovýchodní Fatransko-tatranskou oblast (Malá Fatra, Strážovské vrchy). Horské masívy v této lokalitě se zformovaly poměrně nedávno, v paleogénu. Zásluhou pohybu příkrovů se vyzdvihovaly původní mořské sedimenty, z nichž postupně vznikly impozantní soutěsky a údolí.
Řeka
Váh toto území rozděluje na dvě části:
- severní zahrnuje pohoří: Tatry, Skorušinské vrchy,Oravské Beskydy, Oravská...
Více informací
Krajské město: Žilina
Rozloha: 6 808,4 km² (680 840 ha)
Obyvatelstvo: 697 502
Hustota: 102 obyv./km²
Nejvyšší bod: Bystrá (2 248 m n. m.)
Počet okresů: 11
Žilinský kraj je kraj, ležící na severu Slovenska. Jeho samosprávným centrem je město
Žilina. V kraji žije 697 502 obyvatel.
Geologická charakteristika:Celé toto hornaté území spadá z geomorfologického hlediska do
Západních Karpat. Řeka
Váh ho nápadně rozděluje na severozápadní Slovensko-moravské Karpaty (Javorníky, Bílé Karpaty) a jihovýchodní Fatransko-tatranskou oblast (Malá Fatra, Strážovské vrchy). Horské masívy v této lokalitě se zformovaly poměrně nedávno, v paleogénu. Zásluhou pohybu příkrovů se vyzdvihovaly původní mořské sedimenty, z nichž postupně vznikly impozantní soutěsky a údolí.
Řeka
Váh toto území rozděluje na dvě části:
- severní zahrnuje pohoří: Tatry, Skorušinské vrchy,Oravské Beskydy, Oravská Magura, Oravská vrchovina, Chočské vrchy, Krivánska Fatra,Kysucké Beskydy, Kysucká vrchovina a Javorníky
- jižní zahrnuje pohoří: Nízke Tatry, Veľká Fatra,Lúčanská Fatra a Strážovské vrchy
Historie:Po pádu Velkomoravské říše v roce 907, ke které území patřilo, bylo od 12. století prakticky až do roku 1918 součástí uherského království. Ve 13. století na obranu proti tatarským nájezdům byla vybudovaná síť hradů (Hričov, Povážský hrad, Košeca, Lietava, Strečno). 16. století znamenalo pro místní obyvatele chudobu a strach, zejména před tureckou okupací a živelnými pohromami. Ke konci 19. století sem byla zavedena železnice a v údolí Váhu začal vzkvétat průmysl.
Žilina (maďarsky
Zsolna, německy
Sillein nebo Silein, polsky
Żylina, latinsky
Solna) je krajské a okresní město na Slovensku, čtvrté největší slovenské město, 170 km severovýchodně od Bratislavy, na soutoku řek Váhu a Kysuce v Žilinské kotlině, 28 km od hranic s Českem. Město je důležité průmyslové i dopravní centrum, sídlo univerzity a od roku 2008 i biskupa římskokatolické žilinské diecéze.
Historie Žiliny: Oblast dnešní Žiliny byla osídlena již v paleolitu, později tu existovalo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První zmínka o městu pochází z roku 1208, tehdy to ale byla malá slovanská osada, z níž se zachoval jen kostel sv. Štěpána. Počátkem 14. století založili němečtí osadníci nové město, které před rokem1312 získalo městské práva, z roku 1381 pochází listina
Privilegium pro Slavis krále Ludvíka I., která stanoví, že slovenští a němečtí obyvatelé mají mít ve správě města stejné zastoupení. Z roku 1378 pochází první, německy psaná část Žilinské městské knihy, obsahující Magdeburské městské právo a několik modliteb. Další část obsahuje slovenský překlad téhož od roku 1451 a další záznamy v němčině, slovenštině a latině.
V letech 1431 a 1434 město dobyli a vypálili husité. V 16. století přišla do města reformace, roku 1542 se zmiňuje střední škola a roku 1610 se zde konala významná synoda, která založila první protestantskou církevní organizaci v celých Uhrách. V 17. století probíhala rekatolizace města, které však po požárech a epidemiích v18. století upadalo. Přesto zde vznikly barok kostely sv. Barbory a sv. Pavla, jezuitské gymnázium (1691) a byl přestavěn i kostel Nejsvětější Trojice, od roku 2008 biskupská katedrála. V období baroka vznikl i dnešní zámek Budatín a další kláštery a stavby.
Pamětihodnosti:
- katedrála Nejsvětější Trojice
- Burianova věž vedle katedrály
- Mariánské náměstí (Rínok), dobře zachované čtvercové náměstí s podloubím, kostelem Obrácení svatého Pavla a sochou P. Marie
- kostelík svatého Štěpána v Rudinách (kolem 1260), románská stavba s freskami a kaplí Božího těla
- Bottův dům z 16. století
- Kostel svaté Barbory
V Žilině se nachází kromě univerzity i velké množství středních škol. Sídlí tu také Považská Galéria a Považské múzeum.
Okresy:
- Okres Bytča
- Okres Čadca
- Okres Dolný Kubín
- Okres Kysucké Nové Mesto
- Okres Liptovský Mikuláš
- Okres Martin
- Okres Námestovo
- Okres Ružomberok
- Okres Turčianske Teplice
- Okres Tvrdošín
- Okres Žilina
Méně informací