Krajské město: Banská Bystrica
Rozloha: 9 454,8 km² (945 480 ha)
Obyvatelstvo: 657 119
Hustota: 70 obyv./km²
Nejvyšší vrch: Ďumbier (2 046 m n. m.)
Počet okresů: 13
Většina území
Banskobystrického kraje je hornatá, velký význam zde má proto lesnictví, zemědělsky obdělávaná jsou jen údolí řek (Hron, Ipeľ, Rimava). U jižní hranice s Maďarskem sídlí maďarská menšina (11,7 % roku 2001).
Velmi významné zastoupení zde má
turistika.Banská Bystrica (maďarsky:
Besztercebánya, německy:
Neusohl) je město na středním Slovensku, ve
Slovenském rudohoří. Je střediskem Banskobystrického kraje, žije zde 80 000 lidí.
Slovenské rudohoří (slovensky
Slovenské rudohorie) je rozlohou největší pohoří na Slovensku, krajinná oblast subprovincie Vnitřní Západní Karpaty.
Poloha:Pohoří se rozkládá přibližně mezi městy Zvolen a Košice, severní hranici mu tvoří zhruba řeka Hron a Hnilec, jižní...
Více informací
Krajské město: Banská Bystrica
Rozloha: 9 454,8 km² (945 480 ha)
Obyvatelstvo: 657 119
Hustota: 70 obyv./km²
Nejvyšší vrch: Ďumbier (2 046 m n. m.)
Počet okresů: 13
Většina území
Banskobystrického kraje je hornatá, velký význam zde má proto lesnictví, zemědělsky obdělávaná jsou jen údolí řek (Hron, Ipeľ, Rimava). U jižní hranice s Maďarskem sídlí maďarská menšina (11,7 % roku 2001).
Velmi významné zastoupení zde má
turistika.Banská Bystrica (maďarsky:
Besztercebánya, německy:
Neusohl) je město na středním Slovensku, ve
Slovenském rudohoří. Je střediskem Banskobystrického kraje, žije zde 80 000 lidí.
Slovenské rudohoří (slovensky
Slovenské rudohorie) je rozlohou největší pohoří na Slovensku, krajinná oblast subprovincie Vnitřní Západní Karpaty.
Poloha:Pohoří se rozkládá přibližně mezi městy Zvolen a Košice, severní hranici mu tvoří zhruba řeka Hron a Hnilec, jižní pak slovensko-maďarská hranice.
Základní údaje:
- Nejvyšší vrch: Stolica (1476 m n. m.)
- délka: cca 140 km
- šířka: cca 40 km
- rozloha: cca 4000 km²
Má masivní, často plošinový reliéf. Na rozdíl od jiných slovenských pohoří má jen jednu (a to malou) kotlinu a hornatý charakter jen na jihu.
V minulosti bylo Slovenské rudohoří místem těžby rud.
V Rudohoří pramení řeky Hron, Rimava, Ipeľ, Slaná, Bodva a Hnilec
Historie:
Banská Bystrica je poprvé zmiňována již v roce 1255, když ji dal tehdejší uherský král Béla IV. práva na těžbu surovin; těžilo se zde vždy železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města se tak koncem 13. století nastěhovali Němci, tehdy se tu používal název Neusohl. Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce1494 tu dokonce vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.
Osmanská expanze a novověká doba:
Úspěšný postup Osmanských vojsk uherským územím donutil roku 1589 město opevnit, vznikly tak kamenné hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ, Gabriel Betlen. Po tom co se vyčerpaly zásoby mědi se výroba přeorientovala na zpracování dřeva a výrobu papíru, navíc dalším impulsem rozvoje se stala průmyslová revoluce. Usídlilo se sem i katolickébiskupství. Ke konci 2. světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. Po roce 1960, kdy proběhla reforma krajského zřízení, se město stalo jedním ze tří slovenských krajských měst.
Okresy:
- Okres Banská Bystrica
- Okres Banská Štiavnica
- Okres Brezno
- Okres Detva
- Okres Krupina
- Okres Lučenec
- Okres Poltár
- Okres Revúca
- Okres Rimavská Sobota
- Okres Veľký Krtíš
- Okres Zvolen
- Okres Žarnovica
- Okres Žiar nad Hronom
Méně informací